Počet firemních insolvencí ve světě poroste i v následujících letech. Podle nejnovější prognózy Allianz Trade se letos zvýší o pět procent a v roce 2027 o další procento, přičemž v Česku by měl počet insolvencí letos vzrůst o 3 procenta. Podniky čelí vysokým úrokovým sazbám, drahým energiím i slabšímu hospodářskému růstu. V ohrožení je přibližně 2,7 milionu pracovních míst, přičemž největší dopady pocítí Evropa. Novým rizikovým faktorem se navíc může stát rychlý nástup umělé inteligence.

Společnost Allianz Trade zveřejnila svou nejnovější zprávu o platební neschopnosti, v níž představuje aktualizované prognózy pro roky 2026 a 2027 a výhled na rok 2028. Podle světového lídra v oblasti pojištění obchodních úvěrů vzroste počet případů platební neschopnosti podniků v roce 2026 o 5 % a v roce 2027 o 1 % (v roce 2025 o 6 %), což bude znamenat pátý rok růstu v řadě. Kvůli nejisté geopolitické a ekonomické situaci se tedy očekávaný vrchol insolvenční vlny posune o rok. Teprve v roce 2028 by měl počet insolvencí mírně klesnout, a to o jedno procento. I nadále však zůstane na velmi vysoké úrovni.

Za nepříznivým vývojem stojí několik faktorů. Napětí na Blízkém východě přispívá k nejistotě ve světové ekonomice a hospodářský růst by tak měl být slabší než v letech 2023 až 2025. Firmám zároveň komplikují situaci vysoké ceny energií, omezená státní podpora a přísnější měnová politika. Úrokové sazby mají zůstat na zvýšených úrovních delší dobu, což prodražuje financování a dopadá především na finančně slabší podniky.

Svou roli hraje také rostoucí počet firem na trhu. Mezi lety 2021 a 2025 se jejich počet zvýšil přibližně o deset procent. Řada nově vzniklých podniků však nemá dostatečně silné finanční zázemí, aby dokázala ustát náročnější ekonomické podmínky. Riziko jejich krachu je proto vyšší. Ostatně v Evropě přežije déle než pět let méně než polovina nově založených společností.

„Vzhledem k tomu, že se od začátku roku kumuluje řada šoků, výrazně vyšší než očekávané úrokové sazby zvyšují tlak na již tak křehké společnosti. Tento trend bude pokračovat: 60 % zemí bude v roce 2027 udržovat vyšší úrokové sazby než v předchozích 12 až 24 měsících, což zvýší náklady na financování a sníží marže. V západní Evropě by nárůst úrokových sazeb bankovních úvěrů o 100 bazických bodů znamenal zvýšení úrokových nákladů o 6 až 10 miliard eur, což by snížilo marže zejména v odvětvích obnovitelných zdrojů energie, telekomunikací a energetiky. Mezitím budou také dlouhodobě vyšší náklady na energii zesilovat tlak na ziskovost, zejména u energeticky náročných evropských odvětví,“ vysvětluje Ivana Štastnová, vedoucí oddělení pojistných událostí a vymáhání pohledávek Allianz Trade.

Ve střední a východní Evropě se růst insolvencí zpomalí

Ve střední a východní Evropě by se měl podle prognózy Allianz Trade růst počtu firemních insolvencí postupně zpomalovat. Zatímco v roce 2026 se očekává nárůst o 2 %, v roce 2028 by měl jejich počet mírně klesnout o 1 %. Situace se však bude v jednotlivých zemích výrazně lišit. V Česku by měl počet insolvencí letos vzrůst o 3 %, v roce 2027 se naopak očekává pokles o 1 %. Podobný vývoj předpokládá analýza také v Rumunsku a Estonsku. Naopak v Rusku a Bulharsku by měl počet insolvencí dále růst. Výrazné zlepšení se očekává v Maďarsku, kde by letos mělo insolvencí ubýt o 21 % a v roce 2027 o dalších 13 %. Přesto zůstane celkový počet firemních insolvencí v regionu na historicky vysoké úrovni.

Ohrožených pracovních míst přibývá, v Evropě a Severní Americe se očekává nový vrchol

Dle analýzy bude v letech 2026 a 2027 přímo ohroženo přibližně 2,7 milionu pracovních míst. To představuje nárůst o 180 tisíc ve srovnání s rokem 2025 a o 700 tisíc ve srovnání s rokem 2023.

„Celkově jsou nejvíce ohroženy sektory stavebnictví, maloobchodu a služeb. Na Evropu připadá téměř 60 % ohrožených pracovních míst (1,6 milionu), přičemž v čele jsou Francie, Německo a Spojené království. Následuje Severní Amerika, která představuje 24 % z celkového počtu ohrožených pracovních míst (650 tisíc). Pro oba regiony by to znamenalo 13leté maximum. V Asii je dopad také znatelný, ale v porovnání se zmíněnými regiony mírnější, protože na tento region připadá pouze 11 % ohrožených pracovních míst (305 tisíc),“ dodává Ivana Štastnová.

Zvyšuje umělá inteligence již nyní počet firemních insolvencí?

Společnost také provedla analýzu v osmi ekonomikách EU a devíti odvětvích s cílem identifikovat hlavní faktory ovlivňující firemní insolvence. Výsledky naznačují, že dominantními faktory zůstávají makroekonomické podmínky a odvětvové fundamenty, zatímco zavádění umělé inteligence zatím nevykazuje korelaci s trendy v oblasti insolvencí. Analýza však identifikuje výjimku na menších a méně diverzifikovaných trzích.

„Náš výzkum naznačuje, že zavádění umělé inteligence může na menších a méně diverzifikovaných trzích urychlit platební neschopnost podniků kvůli konkurenční propasti, kterou vytváří mezi těmi, kdo ji zavádějí jako první, a těmi, kdo zaostávají. V Belgii a Švédsku, které mají v našem vzorku nejvyšší míru zavádění umělé inteligence (35 %), pozorujeme, že nejvíce digitalizovaná odvětví jsou zároveň ta, která vykazují nejvyšší počet insolvencí. Stejný vzorec se objevuje i z odvětvového hlediska. Odvětví informačních a komunikačních technologií, které je v našem vzorku odvětvím s nejintenzivnějším využíváním umělé inteligence (70 %), vykazuje v pěti z osmi zkoumaných zemí vyšší počet insolvencí než je národní průměr,“ uzavírá Ivana Štastnová.