Pojišťovna Allianz Trade ve svém pravidelném ekonomickém výhledu nadále očekává oživení globální ekonomiky až v polovině příštího roku. Možnými riziky pro evropské státy by však mohla být chladná zima, která by opět vyhnala ceny energií nahoru, ale také například krachy dalších bank.
Pro vývoj ve zbytku letošního roku a první polovině roku 2024 budou určující především dozvuky přísnějších měnových politik. Několik států včetně eurozóny se dostaly do technické recese, plnohodnotné recesi se nicméně vyspělé ekonomiky s nejvyšší pravděpodobností vyhnou a zůstanou pouze v pásmu nízkého růstu.
Zpomalí i růst v regionu střední a východní regiony, jakkoli bude stále nad celoevropským průměrem. „Obavy ze stagflace jsou nyní – s výjimkou Česka, Maďarska a Pobaltí – z velké části zažehnány, nicméně růst v regionu výrazně zpomalí z +4,5 % v roce 2022 na +2 % v roce 2023 a v roce 2024 se zvýší na +3 %. Inflace postupně ustupuje, ale také v roce 2023 bude ve většině zemí stále v průměru dvouciferná. Inflačních cílů nebude dosaženo dříve než v roce 2025,“ předpovídá ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.
Pojišťovna Allianz Trade očekává, že centrální banky budou během léta postupně zpomalovat cykly zvyšování sazeb, ale k jejich otočení nedojde dříve než na jaře 2024. Druhá polovina roku navíc může přinést stále politizovanější měnovou politiku, neboť centrální banky budou spíše upřednostňovat kontrolu inflace před podporou růstu.
„Eurozóna čelí náročnému prostředí. Přetrvávající cenové tlaky, zejména ve službách, totiž posilují potřebu dalšího zvyšování sazeb. Pro červenec a září proto očekáváme další dvě zvýšení sazeb, což povede ke konečné sazbě v eurozóně ve výši 4,0 %,“ komentuje výhled Trojek.
Analytici zároveň vidí několik možných rizik, která by oživení, jakkoli mělké, mohla oddálit. Vyloučeny nejsou podle Allianz Trade krachy dalších bank, protože snahy o uklidnění investorů slábnou. Případná záchrana bankéřů a technologických start-upů může mít také politické důsledky v době před prezidentskou kampaní v USA v roce 2024. Státy eurozóny i další evropské země pak budou vyčkávat zejména na průběh zimy – příliš chladný přelom roku by mohl reálný růst odsunout až do poloviny příštího roku.
„Růst cen energií by mohl znovu vyvolat přízraky omezení dodávek plynu a s tím souvisejícího přídělového systému. Velkou část převládající nejistoty ohledně výhledu by pomohlo snížit příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Zároveň by umožnilo efektivněji alokovat zdroje, mimo jiné prostřednictvím posílení strategických obchodních vztahů, které jsou v současné době pod tlakem,“ uzavírá ředitel české Allianz Trade Trojek.