Globální obchod se zbožím souvisejícím s umělou inteligencí vzrostl od roku 2014 z 1,9 na 3,8 bilionu dolarů a roste výrazně rychleji než světový obchod jako celek. Klíčovou roli v dodavatelských řetězcích AI hraje Asie, která dnes zajišťuje téměř dvě třetiny světového exportu. Zatímco některé vyspělé ekonomiky své pozice ztrácejí, Česko si v žebříčku polepšilo a řadí mezi dvacet největších exportérů zboží spojeného s rozvojem umělé inteligence.
Umělá inteligence je dnes úzce propojena s globálním obchodem se zbožím a službami. Její komplexní a mezinárodně rozdělený dodavatelský řetězec zahrnuje těžbu surovin, výrobu polovodičů a výpočetního hardwaru, cloudovou infrastrukturu, data i finální produkty a aplikace využívající AI. Mezinárodní obchod zajišťuje přístup ke klíčovým vstupům, jako jsou pokročilé čipy, specializovaná výrobní zařízení nebo energetické zdroje, a zároveň umožňuje přeshraniční výměnu meziproduktů, služeb a know-how nezbytných pro vývoj a rozšiřování systémů umělé inteligence. Silná geografická koncentrace klíčových článků tohoto řetězce spolu s rostoucími geopolitickými a obchodními třenicemi, které mohou narušovat obchodní toky (například cla či případné uzavření Hormuzského průlivu), však vyvolává obavy z nerovného přístupu k technologiím a z prohlubování globální technologické propasti.
Během posledního desetiletí se celosvětový obchod se zbožím souvisejícím s umělou inteligencí více než zdvojnásobil a výrazně překonal tempo růstu celkového světového obchodu. Hodnota tohoto segmentu vzrostla z 1,9 bilionu dolarů v roce 2014 na 3,8 bilionu dolarů v roce 2025. Pro srovnání, celkový globální obchod se zbožím ve stejném období vzrostl o 40 % na 26 bilionů dolarů. Stále významnější roli přitom sehrávala odvětví navázaná na AI, zatímco obchod se zbožím, které s umělou inteligencí nesouvisí, vzrostl pouze přibližně o třetinu.
Tento vývoj ovlivnily zejména tři milníky. První nastala v letech 2017 a 2018, kdy obchod rostl meziročně o 15 %, respektive 11 %. Hlavním impulzem byla rostoucí poptávka po technologiích a zařízeních souvisejících s AI. Druhá vlna přišla v roce 2021, kdy obchod vzrostl meziročně o 30 %. K jejímu rozvoji přispělo uvedení prvních velkých jazykových a generativních modelů, včetně GPT-3 (2020) a DALL·E (2021). Tyto technologie položily základy generativní AI, jejíž rozvoj od roku 2022 vyžadoval stále výkonnější infrastrukturu a rozsáhlejší výpočetní kapacity.
V roce 2022 však růst výrazně zpomalil. Nepříznivé makroekonomické prostředí, charakterizované vysokou inflací a rostoucími úrokovými sazbami, doplnily americké exportní restrikce na pokročilé AI čipy a polovodiče. Výsledkem bylo zpomalení růstu obchodu se zbožím souvisejícím s AI na pouhá 4 % meziročně. V roce 2023 pak následoval meziroční pokles o 7 % a hodnota exportu se dostala pod úroveň dosaženou v roce 2021.
V posledních letech však investiční dynamiku opět nastartoval rozvoj multimodálních a agentních systémů umělé inteligence. S rostoucí dostupností AI a jejím širším začleněním do ekonomiky dosáhl export zboží souvisejícího s AI v roce 2025 meziročního růstu o 22 %. Data z prvních měsíců roku 2026 navíc naznačují pokračování tohoto trendu, zejména v ekonomikách, jako jsou Tchaj-wan, kde export vzrostl meziročně o 62 %, a Jižní Korea s růstem o 105 %.
Asijská dominance
Asie se mezitím pevně etablovala jako centrum světového obchodu se zbožím souvisejícím s umělou inteligencí. Region dnes vytváří přibližně 65 % celosvětového exportu a dominuje prakticky všem článkům hodnotového řetězce. Současně dochází ke stále větší koncentraci trhu – sedm z deseti největších exportérů zajišťuje přibližně 80 % světového obchodu v tomto segmentu.
Největším exportérem zůstává Čína s podílem 18 %, následovaná Tchaj-wanem (12 %) a Hongkongem (11 %). Významnou roli hrají také Singapur (7 %), Jižní Korea (6 %), Malajsie (4 %) a Japonsko (3 %). Mimo Asii se mezi deset největších exportérů řadí pouze Spojené státy (8 %), Německo (5 %) a Mexiko (4 %).
Dominance Asie se navíc v posledních letech dále prohlubuje. Přestože podíl Číny od roku 2014 mírně poklesl o tři procentní body, země si udržuje vedoucí postavení. Nejvýraznější vzestup zaznamenal Tchaj-wan, který se během deseti let posunul ze šestého na druhé místo a svůj podíl zvýšil o sedm procentních bodů. K tomuto posunu přispěl mimo jiné meziroční růst exportu o 53 % v roce 2025.
Na významu získávají také noví hráči. Nejrychleji rostlo v roce 2025 Mexiko, jehož export se zvýšil o 62 %. Silnou dynamiku vykázaly rovněž Malajsie a Thajsko s růstem o 49 %.
Propad USA a evropských zemí
Naproti tomu většina vyspělých ekonomik, včetně evropských zemí, své pozice postupně ztrácí. Spojené státy například klesly z druhého na čtvrté místo, což odráží relativní oslabení jejich role ve výrobních segmentech dodavatelského řetězce AI, a to navzdory pokračující dominanci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s vysokou přidanou hodnotou.
Propad se nevyhnul již zmíněným evropským zemím – Německo ze čtvrté pozice v roce 2014 spadlo na sedmou, Nizozemsko z 9. pozice na 10. pozici například Francie si pohoršila z 12. místa na 15. místo To však není případ Česka, které také patří mezi 20 největších exportérů zboží souvisejícím s využitím AI. Oproti roku 2014 si polepšilo o dvě příčky na 14.místo.
