Americko-izraelské údery na Írán a uzavření Hormuzského průlivu má dopady na celosvětovou ekonomiku. Celkově by globální růst HDP měl v roce 2026 dosáhnout 2,6 %, oproti předpokládaným 3,1 % před konfliktem, říká studie Allianz Trade. V případě, že Hormuzský průliv bude uzavřen nebo téměř neprostupný déle než 3 měsíce, mohou mít dopady na celosvětovou ekonomiku recesní charakter.

Konflikt a uzavření Hormuzského průlivu má dopady na energetické trhy, náklady na přepravu, inflační rizika i finanční podmínky a vše však závisí na tom, jak dlouho konflikt potrvá a jak daleko může zajít eskalace v oblasti kritické energetické infrastruktury.

Z hlediska šoku na straně nabídky energie připadá na Blízký východ dvojnásobek podílu Ruska na trhu s ropou, tedy přibližně 20 % globální nabídky, a podobná expozice platí i pro plyn, tedy asi 5 % globální nabídky. Odhadujeme, že polovinu dodávek ropy z Blízkého východu lze nahradit přesměrováním, dodatečnými dodávkami z USA a Ruska a postupným uvolňováním strategických rezerv. To odpovídá cenám ropy v rozmezí 80 až 100 dolarů za barel.

„Prozatím se ceny plynu zdvojnásobily, zatímco během války na Ukrajině vzrostly až pětinásobně, přičemž ceny ropy tehdy přesáhly 130 dolarů za barel. Pokud jde o expozici jednotlivých zemí, Evropa je vystavena středně, s 7 % dovozu ropy z Blízkého východu a 4 % plynu. V rozvíjejícím se světě je nejvíce zranitelná Asie, která dováží více než 56 % své ropy a přes 30 % plynu z tohoto regionu,“ říká Kateřina Kirakosjan, obchodní ředitelka Allianz Trade v České republice.

Při zohlednění energetické zranitelnosti (ceny i dostupnost), strategických rezerv a schopnosti reagovat (fiskální a běžný účet) identifikujeme jednu skupinu zemí s vysokou expozicí a omezeným manévrovacím prostorem (vysoké deficity veřejných financí i běžného účtu) – Egypt, Maďarsko, Keňa, Polsko, Rumunsko, Tunisko, Etiopie, Jordánsko, Maroko, Pákistán a Bangladéš – a druhou skupinu s vysokou expozicí, ale větším prostorem pro reakci – Chile, Čína, Indie, Filipíny, Srí Lanka, Tchaj-wan, Thajsko a Turecko.

„V našem základním scénáři představuje vývoj cen energií výrazný, ale dočasný nabídkový šok, kdy ceny ropy nejprve otestují vyšší úrovně, než se postupně normalizují s tím, jak dojde k deeskalaci a obnovení toků Hormuzským průlivem. Očekáváme proto, že ceny ropy klesnou do konce roku na 78 dolarů za barel z 90 dolarů ve druhém čtvrtletí, což znamená, že inflace v roce 2026 vzroste na 3 % v eurozóně (po 2,1 % v roce 2025) a na 3,2 % v USA (po 2,7 %),“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.

Dopad na růst HDP by se pohyboval od 0,2 procentního bodu v USA (na 2,1 % v roce 2026) po 0,4 procentního bodu v eurozóně (na 0,8 % v roce 2026). Analýza Allianz Trade předpokládá, že centrální banky tento dočasný cenový šok většinou přehlédnou, přičemž ECB a Bank of England zvýší sazby mírně o 25 bazických bodů v dubnu a FED ponechá sazby beze změny. Celkově by globální růst HDP měl v roce 2026 dosáhnout 2,6 %, oproti předpokládaným 3,1 % před konfliktem.

Pokud by však Hormuzský průliv zůstal zablokovaný déle než tři měsíce, dopady by začaly být recesní. Inflace a reakce centrálních bank budou záviset na délce konfliktu a reakci fiskální politiky. V případě vleklého konfliktu se dá očekávat, že centrální banky zvýší sazby agresivněji, protože trhy budou testovat jejich důvěryhodnost po zkušenosti z roku 2022 (až o 75 bazických bodů v USA, Velké Británii i eurozóně do konce roku 2026). „V tomto scénáři by růst HDP výrazně utrpěl. Eurozóna by se pravděpodobně dostala do technické recese, s ročním růstem HDP kolem 0,2 % v roce 2026. Ekonomika USA by byla zasažena také, i když mírněji díky částečně kompenzačním efektům v těžebním sektoru. Růst HDP USA by klesl na slabých 1,5 %,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.