Vakcína proti covidu-19 doposud přinesla farmaceutickým společnostem výnosy 40 miliard amerických dolarů. Ruce si mnou především technologické start-upy

Raketový běh za promptním nalezením léčby onemocnění covid-19 stál dle odhadů pouze v loňském roce 25 miliard amerických dolarů vynaložených za výzkum a vývoj, přičemž polovina těchto prostředků pocházela z americké Operace Warp Speed. Po rekordně krátkém vyvíjecím období se vakcinační kampaň rozběhla plným tempem. Nutno podotknout, že vývoj vakcíny je přelomový především pro biotechnologické společnosti, nikoli pro producenty generických léčiv.

Výrobci patentovaných léčiv, tedy biotechnologické společnosti a zavedení farmaceutičtí giganti, jsou nepsanými vítězi na úkor výrobců generických léků, kteří nedokáží z nečekaně vysokého finančního výnosu profitovat. Produkce „generických vakcín“ by totiž byla finančně velmi nákladná kvůli doplňkovým klinickým testům a výrobním nákladům a ani snížená cena by tyto extra výdaje nemohla kompenzovat. U výrobců generických léčiv proto analýzy očekávají v roce 2021 pouze 2% růsty obratů v porovnání s 8 % předpokládanými pro tzv. skupinu Big Pharma a 21 % pro biotechnologické společnosti.

„Abychom dokázali správně porozumět, jaký význam má vakcinační kampaň pro jednotlivé hráče farmaceutického průmyslu, je z pohledu financí nutné důsledné rozlišení mezi producenty generických léků a výrobci patentovaných léčiv. Od počátku minulé dekády tři hlavní skupiny producentů na trhu s výrobou medikamentů rozhodně nedosahovaly identických výnosů. Hovoříme-li o provozní marži, ukazuje se, že výrobci generických léčiv dosáhli třikrát menší profitability nežli výrobci patentovaných produktů, ať už se jedná o biotechnologické společnosti či o tzv. skupinu Big Pharma,“ vysvětluje Iva Palusková, Country manažerka Euler Hermes ČR.

Z hlediska profitability se očekává, že průměrná provozní marže výrobců generických léčiv zůstane v roce 2021 pod 10 % oproti téměř 30% marži, se kterou se počítá pro Big Pharma, a 45 % pro biotechnologické producenty. Nicméně i tyto dva posledně zmiňované segmenty budou muset počítat s tlakem na snížení ceny léčiv a rovněž s tím, že o mnoho méně ziskoví velkoobchodníci budou také požadovat svůj díl koláče.

Z dlouhodobého hlediska může úspěch dříve neznámých biotechnologických výrobců, především Moderny a BioNtechu, signifikantně změnit pravidla hry ve farmaceutickém segmentu jako takovém. Pomineme-li v dlouhodobém výhledu jakékoli neočekávané vedlejší účinky, mohla by očkovací látka proti covidu-19 vytvořená za použití technologie mRNA představovat potřebnou změnu také pro ostatní terapeutická odvětví, včetně pětkrát většího onkologického trhu. V budoucnu bychom se proto mohli dočkat toho, jak (v současnosti malé) biotechnologické společnosti s přehledem polykají největší světové hráče na poli výroby léčiv. Na rozdíl od velkých zavedených společností však biotechnologické společnosti často postrádají know-how ohledně provozu výrobních závodů. Navíc velkou roli hraje rozdílná velikost jednotlivých společností – např. 13 největších světových hráčů (klasifikovaných jako Big Pharma) představuje okolo 500 miliard amerických dolarů z celkového výnosu v porovnání se 100 miliardami, které náležejí 15 největším biotech firmám. Zakládání strategických partnerství mezi oběma typy společností je tedy obvyklý způsob, jak se biotechnologické startupy prosazují na farmaceutických trzích – spolupráce mezi společnostmi Pfizer a BioNtech je toho exemplárním příkladem.

¹ Do skupiny Big Pharma v analýze řadíme Pfizer, Sanofi, GSK, Abbvie, Eli-Lilly, Novartis, Roche, BMS, Merck, AstraZeneca a J&J.