O více než 7 miliard eur by se do roku 2030 mohly snížit zisky evropských automobilek.
Podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade totiž přechod na alternativní pohony v čele s elektromobily mění pravidla hry; největším rizikem pro Evropu jsou čínští producenti, kteří mají výhodu prakticky ve všech aspektech. Řešením jsou podle analytiků snaha o srovnání obchodních podmínek, zvýšení surovinové soběstačnosti, výzkum na poli baterií a v neposlední řadě i umožnění čínských investic.
Nástup vozidel s alternativním pohonem byl v roce 2022 strmý – 4,4 milionů prodaných vozů tvořilo téměř polovinu všech nově registrovaných vozidel na starém kontinentu, největší část tvořily elektromobily. „Česká republika se v rámci Evropské unie drží v podílu registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel v pozadí. Podle dat Asociace evropských automobilových výrobců (ACEA) skončila s podílem lehce nad 2% z celkového počtu registrací na předposledním místě před Slovenskem, přitom průměr Evropské unie činí 12%,“ říká úvěrová analytička české pobočky Allianz Trade Lenka Treglerová. Transformace průmyslu spolu s přijímanými politikami však představují největší výzvu.
I přes rychlý růst je ale Evropa s velkým odstupem na druhém místě. Trhu s elektromobily jasně dominuje Čína, kde jen loni byly registrovány dvě třetiny všech elektromobilů na světě. Čína totiž v posledních letech závratně investovala do budování konkurenceschopného ekosystému. Pokud by tamní automobilky do roku 2030 zvýšily podíl na domácím trhu na 75 %, zisky evropských výrobců by klesly o více než 7 miliard eur.
Pro ekonomiky závislé právě na automobilovém průmyslu – mezi něž patří Německo, ale i Česká republika – by šlo o výrazný zásah. Podle analytiků Allianz Trade by dopad přidané hodnoty mohl být ve výši 0,3 až 0,4 % HDP, v celé Evropské unii by šlo přibližně o 0,15 % HDP regionu.
Analýza pojišťovny přináší návrhy možných opatření, které by tento scénáře mohly zmírnit. V první řadě je třeba usilovat o reciprocitu v obchodních podmínkách. Evropský trh je totiž na rozdíl od Číny, ale i USA mnohem otevřenější a nevyžaduje například montáž vozidel v regionu.Zdánlivě absurdním krokem by mohlo být i povolení čínských investic. Podobný krok udělaly v 80. letech Spojené státy s japonskými výrobci.
Vzhledem k velikosti čínského trhu je v krátkodobém horizontu třeba masivních investic do infrastruktury, aby byly dány co nejlepší podmínky pro rychlejší rozvoj elektromobility. „Jen v České republice bylo ke konci roku 2022 2 643 dobíjecích bodů, a přestože jejich počet roste, stále výrazně zaostáváme za Evropskou unií. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl má u nás strategický význam, chce česká vláda elektromobilitu podporovat. Do roku 2025 by mělo v České republice vzniknout až 800 tzv. rychlonabíjecích stanic a stát chce do nabíjecí infrastruktury investovat v nejbližších letech okolo pěti miliard korun. Další státní podpora by se měla týkat dotací na pořízení elektromobilů a aut na vodík nebo na nákup elektroaut pro veřejný sektor,“ dodává Treglerová s tím, že rozvinutý ekosystém ve výsledku povede i k nižším cenám a tím pádem vyšší dostupnosti elektromobilů.
V dlouhodobějším horizontu je podle Allianz Trade třeba se soustředit na zvýšení surovinové soběstačnosti, ale také výzkum nové generace, tím by mohly být např. polovodičové baterie. Je totiž silný předpoklad, že postupně překonají a vytlačí v současné době dominující lithium-iontové technologie.