Covidové narušení dodavatelských řetězců, rostoucí geopolitické napětí i nedávné krachy významných bank podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade přispívají ke zpochybňování globálního finančního systému.

Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou začaly cílevědoměji prosazovat iniciativy k dosažení větší měnové suverenity a snížení své závislosti na přeshraničních kapitálových tocích z vyspělých ekonomik.

Rostoucí roztříštěnost a geopolitické napětí zpochybňují globalizaci právě v době, kdy je mezinárodní koordinace nejpotřebnější. „Nedávné krachy tří významných bank v USA a spojení UBS a Credit Suisse způsobily ve vyspělých ekonomikách opět trauma ve finančním sektoru a naznačují další výkyvy, které budou mít pravděpodobně mimořádné hospodářské důsledky pro mnoho rozvíjejících se tržních ekonomik,“ vysvětluje šéf české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.

Snahy o demontáž současného globálního finančního systému podnítila rovněž energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině a navazující sankce. Zmrazení ruských devizových rezerv v držení jiných centrálních bank vyvolalo v několika velkých rozvojových zemích obavy z dominance amerického finančního systému a z toho, do jaké míry je globální měnový režim provázán se zahraniční politikou USA.

Mnoho rozvojových trhů proto podle aktuální analýzy Allianz Trade chce dosáhnout větší měnové suverenity a menší závislosti na zahraničním kapitálu prostřednictvím větší regionální integrace obchodu a financí. „Vzhledem k omezenému rozvoji místního kapitálového trhu a vysoké závislosti na zahraničních půjčkách jsou země obvykle velmi zranitelné vůči podmínkám financování ve vyspělých ekonomikách. Například během cyklů zpřísňování mají centrální banky jen malý manévrovací prostor, aby neohrozily stabilitu směnného kurzu,“ vysvětluje Trojek.

Některé země se také snaží snížit svou závislost na měnovém systému a infrastruktuře finančních trhů, kterým dominují USA. Tím, že mnoho amerických bank omezilo své korespondenční sítě a služby, zůstalo mnoho rozvojových zemí bez dostatečného přístupu do globálního finančního systému. V důsledku toho Čína zřídila svůj vlastní velkoobchodní platební systém (CIPS), aby usnadnila přeshraniční vypořádání bez přístupu ke globálnímu finančnímu systému; členské země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) navíc plánují prozkoumat možnost vytvoření vlastní rezervní měny a také interoperabilních digitálních měn centrálních bank. Ty by přímo propojovaly digitální měny v rámci společné infrastruktury.

Nezanedbatelným doprovodným jevem finančního oddělování je navíc fragmentace globálních obchodních a politických vztahů. Vznikají nové instituce, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), zatímco zavedená fóra pro obchodní jednání, jako je WTO, se dostávají do nemilosti oproti regionálním obchodním dohodám.