Jedním z možných řešení, jak zmírnit energetickou krizi v Evropě by mohlo být skladování energie, které je ovšem chybějícím prvkem v energetické strategii.

Do roku 2030 by kapacita měla přesahovat třetinu objemu dováženého ruského plynu. Překážkou pro rychlejší rozvoj kapacit je ovšem podle analytiků pojišťovny Allianz Trade slabá motivace pro poskytovatele služeb skladování energie nebo investory, aby své úsilí zintenzivnili. Růst tak bude organický, nepřímý a pomalý.

Do zmíněného roku 2030 se očekává, že celosvětové kapacity pro ukládání energie dosáhnou až 500 GW, tedy až 19násobek kapacit v loňském roce. Většina z tohoto objemu ovšem bude v USA a Číně. „Obě země si totiž stanovily velmi ambiciózní cíle, které by měly podpořit velké projekty v síťovém měřítku. V evropském plánu REPowerEU naproti tomu – až na několik zmínek – konkrétní cíle chybí,“ říká ředitelka české pobočky pojišťovny Allianz Trade Iva Palusková.

Evoluția inflației totale și de bază

Předpokládané roční využívání skladování energie v jednotlivých regionech (GW)

Zdroje: Wood Mackenzie, Allianz Research

Podle pojišťovny Allianz Trade situaci nejlépe ilustruje, že i když v loňském roce 70 % všech investic souvisejících s přechodem na čistou energetiku mířilo zejména do podpory obnovitelných zdrojů a elektromobility, skladování energie taková pozornost věnována nebyla. „To jen podtrhuje obrovskou zaostávající poptávku po skladování energie, protože obnovitelné zdroje zvýší volatilitu výroby elektřiny, a tím vytvoří další poptávku po skladování jako nárazníku pro elektrickou síť,“ dodává Palusková.

V současném nastavení navíc v regionu neexistují pobídky ani pro poskytovatele skladování energie, aby zvýšili své úsilí, ani pro investory, aby podpořili projekty skladování energie. Evropská komise dosud nepředložila strategii pro skladování energie.

Obecně se však dá říct, že i když v krátkodobém horizontu bude trh se skladováním energie pravděpodobně čelit určitým výzvám souvisejícím s nedostatkem čipů, vysokými cenami lithia a problémy s dodavatelským řetězcem. V dlouhodobém horizontu by však vyšší investice měly podpořit hlavně úspory z rozsahu a klesající ceny, kdy náklady na 1 kWh by se mohly snížit až o 60 %.