Riziko je zpět: Pozor na platební neschopnost podniků

Očekáváme, že v letošním roce a v roce 2023 dojde k zrychlení nárůstu insolvencí podniků, a to až o 10 %, respektive 19 %. "Dvojciferný nárůst jsme v první části tohoto roku zaznamenali u téměř poloviny zemí, ve střední a východní Evropě.

 

• Opětovný nárůst v oblasti insolvencí podniků je již realitou ve většině zemí, zejména na nejvýznamnějších evropských trzích (Spojené království, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie a Švýcarsko), které vysvětlují dvě třetiny nárůstu. Na celosvětové úrovni polovina námi analyzovaných zemí zaznamenala v první polovině roku 2022 dvouciferný nárůst insolvencí podniků. Spojené státy, Čína, Německo, Itálie a Brazílie však stále zaznamenávají dlouhodobě nízkou úroveň insolvencí. Očekáváme, že náš globální index platební neschopnosti ve třetím čtvrtletí meziročně zrychlí o více než +10 % z +8 % ve druhém čtvrtletí. Důležité je, že tato normalizace insolvencí podniků zůstává různorodá napříč odvětvími a velikostí firem. V Evropě pozorujeme nárůst insolvencí v o něco méně než 60 % odvětví^[1] , přičemž k návratu na úroveň před pandemií dochází nejčastěji v potravinářství/ubytování, zpracovatelském průmyslu a službách B2C. Zároveň globální oživení pochází především z insolvencí malých podniků, což potvrzuje i mírný počet velkých insolvencí^[2] (58 případů ve 3. čtvrtletí 2022 a 182 za první tři čtvrtletí, oproti 187 a 332 za stejné období let 2021 a 2020).
• Do budoucna budou vysoké účty za energie i nadále největším šokem pro ziskovost, a to zejména v evropských zemích. Na současné úrovni by ceny energií zlikvidovaly zisky většiny nefinančních podniků, protože cenová síla se v souvislosti se zpomalující poptávkou snižuje. Pokud firmy dokážou přenést čtvrtinu nárůstu cen energií na zákazníky, mohou v Německu a Francii odolat zvýšení cen o méně než +50 %, resp. o +40 %. Vzhledem k povaze současné krize se vlády rozhodly použít více hotovostních opatření, aby kompenzovaly válkou vyvolaný růst cen energií. Ve skutečnosti by se z politických i ekonomických důvodů (vysoká zadluženost podniků v prostředí rostoucích úrokových sazeb) mohla podpora zadluženosti podniků s cílem čelit krizi ukázat jako politická chyba. Podíl křehkých podniků ve Spojeném království, Francii a Německu se tak ustálil na 17 %, resp. 13 % a 6 % z celkového počtu, což představuje téměř 42 000 podniků ve Spojeném království, 28 400 v Německu a více než 18 700 ve Francii. To znamená, že vlády v průměru "zachrání" více než 4 500 malých a středních podniků.

• Úrokový šok hrozí v první polovině roku 2023 spolu se zrychlením růstu mezd. V Evropě to bude pravděpodobně odpovídat ziskovému šoku Covid-19 ve výši -4 p.b. Jak se očekávalo, vysoké hotovostní zůstatky podniků (stále 43 % nad úrovní před Covid-19 v USA, +36 % ve Spojeném království a +32 % v eurozóně) poskytly významný nárazník proti normalizaci měnové politiky v roce 2022, ale to nejhorší teprve přijde. Předpokládáme, že nadcházející zvýšení klíčových sazeb v USA, Spojeném království a eurozóně by mělo do poloviny roku 2023 zvýšit průměrné úrokové sazby pro podniky o dalších 200 bazických bodů, což následně sníží marže o -1,5 p.b. v USA, -2,2 p.b. v USA a více než -3 p.b. v zemích eurozóny. Nejvíce ohroženy jsou Itálie, Španělsko a Francie. Nicméně v krátkodobém horizontu by nemělo dojít k výraznému omezení likvidity v Evropě, protože banky přistoupily ke kompenzaci na trhu dluhopisů (+22 % r/r v nových úvěrech od počátku roku) a více než 50 % podnikových úvěrů zvýšilo svou splatnost na více než pět let, přičemž méně než 20 % je splatných pod jeden rok. Mzdové náklady jsou v evropských průmyslových odvětvích ve srovnání s USA mírně vyšší. Proto by nárůst o 4-5 % v roce 2023 mohl v průměru smazat -0,5 až -1 p.b. marží. Celkově jsou růstem finančních a mzdových nákladů v kontextu nízkého hospodářského růstu nejvíce ohroženy stavebnictví, doprava, telekomunikace, stroje a zařízení, maloobchod, vybavení domácností, elektronika, automobilový a textilní průmysl.
• Aby se zabránilo nejvyššímu ročnímu nárůstu od roku 2009, státní podpora v Evropě pravděpodobně zrychlí, pokud se recese zdvojnásobí na -2,4 % v důsledku silnější energetické krize. Odhadujeme, že současná fiskální podpora, cílenější a zaměřená na omezení zrychlení míry závažnosti,^[3] snižuje nárůst insolvencí o více než -10 p.b. v letech 2022 a 2023 u všech největších evropských ekonomik: -12 p.b. v Německu (tj. 2 600 podniků), -13 p.b. ve Francii a Itálii (tj. 6 700, resp. 1 900 podniků), -15 p.b. ve Spojeném království (4 300) a -24 p.b. ve Španělsku (2 100). Pokud se však energetická krize zhorší a prohloubí nadcházející recesi, očekávali bychom, že vlády zvýší rozsah fiskálních podpůrných opatření, protože platební neschopnost podniků by v EU vzrostla o dalších +8 p.b. na +25 % v roce 2023, což je nejvyšší roční nárůst od roku 2009. K plné absorpci dodatečného šoku by se opatření fiskální podpory měla zvýšit v průměru na 5 % HDP. Tyto velké fiskální skoky by však byly mnohem více omezeny v podmínkách restriktivní měnové politiky.
• Celkově očekáváme, že po dvou letech poklesu dojde k rozsáhlému zrychlení insolvencí podniků (+10 % v roce 2022 a +19 % v roce 2023 na globální úrovni).

 

Růst insolvencí podniků je již realitou

Podle očekávání se v roce 2022 ve většině zemí již projevil nárůst v oblasti insolvencí podniků. Po dvou letech celosvětového poklesu potvrzují nejnovější meziroční údaje za rok 2022 (viz obrázek 3 a tabulka 1), že oživení podnikatelských insolvencí se již od začátku roku zintenzivnilo u stále většího počtu vyspělých ekonomik a rozvíjejících se trhů. Proto ve 2. čtvrtletí 2022 zaznamenal náš Globální index insolvence^[4] první čtvrtletní nárůst od roku 2020 (+8 % r/r) a nyní je blízko k tomu, aby již ve 3. čtvrtletí dosáhl dvouciferného zrychlení. Tento růstový trend byl očekáván^[5] , vzhledem k postupnému ukončování dočasných podpůrných opatření (souvisejících s Covid-19). Rostoucí potřeba likvidity v důsledku nadsazených požadavků na provozní kapitál spolu s menší fiskální podporou se projevila v první polovině roku 2022, kdy úvěry podnikům vzrostly v eurozóně od začátku roku o více než +20 % r/r. V roce 2022 se tak v eurozóně zvýšil objem úvěrů podnikům o více než +20 % r/r. Zadruhé, vedlejší účinky války na Ukrajině, především prostřednictvím skokového nárůstu cen komodit, a různé epizody výluk v Číně udržovaly vysoký tlak na ceny vstupů.

Téměř polovina námi analyzovaných zemí již v první polovině roku 2022 zaznamenala dvouciferný nárůst insolvencí podniků. V Asii je to případ Indie (+64 % od začátku roku k červnu), Singapuru (+42 % k srpnu), Austrálie (+104 % k září) a Tchaj-wanu (+10 % k srpnu). V Severní a Jižní Americe dosáhlo oživení v Kanadě od srpna +36 % YTD. Ve střední a východní Evropě je růstový trend tažen zrychlením v Turecku (+69 % k srpnu), stejně jako v Bulharsku, Rumunsku a Pobaltí. V západní Evropě je oživení vedeno Rakouskem (+92 % YTD k září), Velkou Británií (+70 % k září) a Belgií (+52 % k srpnu), ale dvouciferný nárůst je patrný také v zemích, jako je Dánsko, Francie, Irsko, Norsko, Španělsko a Švýcarsko.

Zároveň o něco více než třetina zemí stále zaznamenává dlouhodobě nízkou úroveň insolvencí, zejména USA (-19 % od začátku roku k 2. čtvrtletí), Čína (-12 % k září) a Německo (-4 % k červenci). V každém regionu některé země nadále zaznamenávají nízkou úroveň insolvencí, například Itálie, Portugalsko a Švédsko v západní Evropě; Česká republika a Rusko ve střední a východní Evropě - přičemž Rusko je ovlivněno zavedením moratoria od dubna; Jižní Korea, Hongkong a Nový Zéland v Asii a Brazílie, Chile a Kolumbie v Americe.

Celkově lze říci, že v první polovině roku 2022 došlo k největšímu nárůstu počtu insolvencí v západní Evropě (+24 % r/r), před střední a východní Evropou (+18 % r/r). Ostatní regiony zůstaly v minusu (-16 % pro Severní Ameriku, -6 % pro Latinskou Ameriku a -4 % pro Asii), a to i přes mírnější pokles ve 2. čtvrtletí v Severní Americe (-8 % r/r z -23 % r/r v 1. čtvrtletí) a v Latinské Americe (-6 % r/r z -8 % r/r v 1. čtvrtletí) a oživení v Asii (+6 % r/r z -10 % r/r v 1. čtvrtletí).

V této fázi, navzdory známkám normalizace, většina zemí stále zaznamenává platební neschopnost podniků pod úrovní z doby před pandemií. Na základě nejnovějších údajů od počátku roku je jedna ze čtyř zemí již zpět nebo nad počtem insolvencí za stejné období roku 2019. Dva z těchto trhů se nacházejí v Asii – Tchaj-wan a Hongkong – zatímco čtyři v západní Evropě – Španělsko, Velká Británie, Švýcarsko a Dánsko, přičemž na hranici, kdy se k nim přidá i Finsko. Klíčovým přispěvatelem je však střední a východní Evropa, kde polovina zemí regionu zaznamenává míru platební neschopnosti podniků nad úrovní roku 2019 (Turecko, Polsko, Česko, Rumunsko a Bulharsko) – s výjimkou Ruska, Slovenska a Pobaltí.

V Evropě zaznamenávají největší nárůst insolvencí podniků odvětví dopravy, stavebnictví, služeb B2C a v menší míře zpracovatelský průmysl. Pouze několik zemí zaznamenalo oživení insolvencí rozložených napříč sektory: Belgie, Francie a Spojené království (viz tabulka 2) - všechny tři jsou součástí seznamu zemí s největším poklesem insolvencí v letech 2020/2021. V první polovině roku 2022 se u většiny evropských zemí začaly oživovat insolvence podniků pouze ve dvou až třech z osmi velkých odvětví představujících celkovou ekonomiku, přičemž z hlediska počtu zemí se nejvíce jednalo o odvětví dopravy/skladování, před stavebnictvím, službami B2C a v menší míře 

Nejvíce jsou tlačeny menší firmy. Francie je jedním z příkladů, kde jasně vidíme, že čím nižší je velikost obratu, tím větší je nárůst insolvencí^[7] , protože menší podniky mají menší finanční rezervy a hůře se dostávají k financování. Na globální úrovni to dokládá dlouhodobě nízká úroveň velkých insolvencí^[8] ,

Největším šokem pro ziskovost budou energie

Přechod na trojlístek mírná recese ve vyspělých ekonomikách a nízký růst na rozvíjejících se trzích; vyšší inflace a vyšší sazby^[9] zvýšil podniková rizika, především v odvětvích stavebnictví, dopravy, telekomunikací, strojů a zařízení, maloobchodu, vybavení domácností, elektroniky, automobilového a textilního průmyslu. Očekáváme, že oslabení výhledu poptávky, déletrvající omezení výroby (ceny energií a vstupů, nedostatek pracovních sil a dosud nenormalizované dodavatelské řetězce) a větší problémy s financováním (přístup a náklady) zatíží ziskovost i likviditu nefinančních podniků. Předchozí známky odolnosti již začaly slábnout^[10] a naznačují nerovnoměrnou zranitelnost. Nejvíce ohroženy jsou země a odvětví, které jsou cyklické (globální zpomalení), energeticky náročné (energetická krize), s nižším ratingem a vysokou mírou zadlužení (rostoucí úrokové sazby), dovozci komodit a ty, které jsou závislé na dovozu z USA (silný dolar).

Ziskovost je pod rostoucím tlakem. Již výsledková sezóna za 2. čtvrtletí signalizovala, že ziskovost firem kótovaných na burze ve vyspělých ekonomikách slábne, i když tržby zůstávají stabilní. Národní účty to potvrzují a ukazují, že průměrný provozní zisk klesl ve 2. čtvrtletí v eurozóně z +13 % v roce 2021 na +6 % r/r, respektive v USA z +25 % na 6 % - čímž se hrubá provozní marže snížila na 39 % v eurozóně (41 % v roce 2021) a čistá provozní marže na 20,7 % v USA (21,1 % v roce 2021). Při pohledu do budoucna naznačují pokyny kótovaných firem z výsledkové sezóny za 2. čtvrtletí slábnoucí dynamiku ve 3. i 4. čtvrtletí, zejména v USA.

Bez cenového stropu na energie by se nefinanční podniky nemohly vyhnout ztrátám, protože nárůst cen energií by zvýšil jejich mezispotřebu o více než 70 %, zejména proto, že jejich cenová síla se při rychlém zpomalování poptávky snižuje. Vypočítali jsme, že maximální nárůst, který by podniky v Německu a Francii mohly ustát bez ztrát EBITDA, pokud by mohly přenést přibližně čtvrtinu nárůstu cen energií na koncového zákazníka, je +50 %, resp. +40 %. Proto bylo nutné zavést cenový strop, aby se zabránilo silné vlně insolvencí. Všimněte si, že mezi jednotlivými odvětvími existuje heterogenita a že evropské podniky již byly zranitelnější než jejich americká konkurence. Například zdvojnásobení účtů za energie u leteckých společností nebo maloobchodních firem v eurozóně oproti úrovni roku 2021 by zlikvidovalo veškeré zisky - pokud by nebyly kompenzovány zvýšením tržeb. Taková situace by mohla být obzvláště znepokojivá, pokud by neexistovala politická podpora, protože spotové ceny elektřiny v Evropě byly oproti průměru roku 2021 znásobeny 2,5krát. Podíváme-li se na Francii přesněji, zjistíme, že bez zahrnutí mikropodniků, pro které platí cenové stropy, jsou ohroženy ztráty ve výši nejméně 9 miliard EUR pro více než 7 000 podniků ve čtyřech odvětvích, pro která jsou současné velkoobchodní ceny elektřiny vyšší než námi odhadovaná cena za hranici rentability, a to v odvětví papíru, kovů, strojů a zařízení a těžby a dobývání.

Jedna ze dvou zemí nad úrovní před pandemií v roce 2023

Celkově nyní očekáváme, že celosvětová platební neschopnost podniků se v roce 2022 zvýší o +10 % a v roce 2023 o +19 % (oproti dříve očekávaným +10 % a 14 %). Normalizace by měla být široce založená a do roku 2023 by k růstu měly přispět všechny země, a to z 25 % v roce 2021 a 84 % v roce 2022.

V západní Evropě by podle našeho modelu změny insolvenčního režimu^[16] měly být v roce 2022 insolvence ve Francii i ve Spojeném království vyšší než 10 %, zatímco v Německu by se měly pohybovat mezi 0 % a -10 % a v Itálii by měly klesnout o více než -10 %. To by naznačovalo, že nedojde k výrazné změně současné dynamiky, a zejména ne k výraznému nárůstu v Německu.

Ve Francii předpokládáme v roce 2023 nárůst insolvencí o +12 000 případů na 53 200 a jen mírné překročení úrovně roku 2019 (+3 %), a to i přes znatelné oživení (+29 % r/r). Náš základní scénář předpokládá, že státní podpůrná opatření pouze omezí nárůst počtu křehkých malých a středních podniků bez cíle snížit počet neživotaschopných podniků, ale s individuálními řešeními pro strategické/systémové podniky, aby se zabránilo dominovému efektu na dodavatele. Tím by se pokračovalo v normalizaci, ale další opatření jsou velmi pravděpodobná, pokud by počet insolvencí příliš rychle dosáhl 55 000. 
V Německu očekáváme, že insolvence zůstanou pod úrovní roku 2019 i přes oživení v roce 2023, které by dosáhlo +17 % r/r, tj. +2 450 firem na 17 150 případů. Očekáváme, že vláda se vyhne podpoře neživotaschopných firem, ale masivní ekonomický "štít" ve výši 200 mld. eur omezí dopad energetické krize na podniky. Kromě toho očekáváme, že vláda bude i nadále připravena jednat cíleně, jako to učinila při záchraně několika nejvíce postižených podniků veřejných služeb, včetně dodatečných dočasných úprav restrukturalizačních a insolvenčních zákonů a dočasného pozastavení povinnosti podat insolvenční návrh v případě potřeby - například v případě velkých dodatečných problémů v dodavatelských řetězcích ve výrobě. 
V Itálii se ukázalo, že kombinace ozdravení po ukončení krize a státních opatření úspěšně omezila počet insolvencí výrazně pod úroveň před pandemií: v roce 2020 to bude 7 160 případů, v roce 2021 8 498 případů a v roce 2022 přibližně 8 000 případů, pokud se naplní oživení očekávané ve 4. čtvrtletí roku 2022. Očekáváme totiž, že změna podnikatelského prostředí odstartuje normalizaci do konce roku 2022 a povede k výraznému oživení podnikatelských insolvencí v roce 2023 (+36 % r/r), a to i přes dodatečnou podporu ekonomiky ze strany vlády. 
Ve Španělsku existuje vysoké riziko, že v letech 2022 i 2023 dojde k novým rekordním hodnotám insolvencí. Ani oživení po pandemii, státní podpora a několikanásobné prodloužení moratoria na insolvenci nezabránily tomu, aby v roce 2021 vzrostl počet insolvencí podniků o +30 % r/r a v roce 2022 o +11 % r/r (podle údajů ze září). Očekáváme, že konec insolvenčního moratoria (červen 2022) a nové ekonomické otřesy se projeví v dalších insolvencích v závislosti na zatím nejistém dopadu nedávno provedených změn insolvenčního zákona, které mají usnadnit preventivní restrukturalizaci. 
Ve Spojeném království by mělo dojít k výraznému oživení insolvencí jak v roce 2022 (+51 % r/r), tak v roce 2023 (+10 % r/r). Normalizace rychle začala s postupným rušením podpůrných opatření v domácím kontextu, který se stal křehkým kvůli problémům spojeným s brexitem, což vedlo k odrazu na předpandemické meziroční úrovně od konce roku 2021.

Ve střední a východní Evropě a v Africe/Blízkém východě je platební neschopnost podniků již nyní vyšší než před pandemií. V roce 2023 očekáváme další nárůst na novou rekordní úroveň, zejména díky Jihoafrické republice, Maroku a Turecku. V Rusku hrozí, že po vypršení moratoria dojde k dorovnání.

V Latinské Americe by neměla platební neschopnost podniků překročit úroveň před rokem 2024, přestože v Brazílii dojde k postupnému oživení do roku 2023. 

V Asii se očekává, že Čína udrží v roce 2022 roční úroveň insolvencí pod kontrolou, a to díky nízké výchozí hodnotě a navzdory zvýšeným obtížím společností, které jsou nejvíce vystaveny mezinárodnímu obchodu a omezením souvisejícím s nařízením Covid-19, zejména v odvětví stavebnictví. Očekáváme, že v roce 2023 Čína zaznamená o +15 % více insolvencí v důsledku nízkého růstu a omezeného dopadu uvolnění měnové a fiskální politiky. V ostatních zemích regionu by však mělo dojít k nárůstu insolvencí v důsledku zhoršení regionálního a globálního prostředí, nejčastěji z nízké (Austrálie, Tchaj-wan) nebo velmi nízké úrovně (Japonsko, Jižní Korea, Hongkong, Nový Zéland). 

Statistická příloha

(*) Index 100: 2000
(**) HDP 2021 vážený v běžných směnných kurzech
(***) vážení podle počtu aktivních firem v jednotlivých zemích v roce 2015 (údaje OECD a národní zdroje)

^[1] Odvětví je definováno jako dané odvětví v dané zemi na základě seznamu osmi odvětví (průmysl, stavebnictví, obchod, doprava/skladování, potraviny/ubytování, informace/komunikace, finance/obchodní činnosti, vzdělávání/zdravotnictví/sociální činnosti) a 20 zemí (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Spojené království).

^[2] Firmy s ročním obratem vyšším než 50 milionů EUR na základě výkaznictví obchodních jednotek Allianz Trade.

^[3] Viz naše zpráva "Ať to stojí, co to stojí"? Evropská fiskální reakce na energetickou krizi

^[4] Zahrnuje 44 zemí, které v roce 2021 představují 87 % světového HDP, viz statistická příloha.

^[5] Viz naše předchozí zpráva o globální platební neschopnosti: Rostoucí rizika a nerovnoměrná státní podpora

^[6] Odvětví je definováno jako dané odvětví v dané zemi ze seznamu osmi odvětví (průmysl, stavebnictví, obchod, doprava/skladování, stravování/ubytování, informace/komunikace, finance/obchodní činnosti, vzdělávání/zdravotnictví/sociální činnosti) a 20 zemí (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Velká Británie).

^[7] V září 2022 vzrostl počet insolvencí podniků meziročně o +52 % u podniků s obratem nižším než 500 tis. eur, o +33 % u podniků s obratem mezi 500 tis. a 2 mil. eur, o +32 % mezi 2 a 5 mil. eur, o +23 % mezi 5 a 15 mil. eur a o +9 % u podniků s obratem vyšším než 15 mil. eur.

^[8] Firmy s ročním obratem vyšším než 50 milionů EUR na základě výkaznictví obchodních jednotek Allianz Trade. 

^[9] Podívejte se na náš nejnovější globální ekonomický scénář Zhasnout světla! Energetická krize, politické chyby a nejistota

^[10] Viz také naše zpráva Dvojí potíže? Inflace znamená pro podniky méně hotovosti a větší zadlužení

^[11] Ve druhém čtvrtletí však nekótované podniky hromadily 55 % hotovosti v NFC ve Spojeném království a Francii, 56 % v Německu, 68 % v Itálii, 71 % ve Španělsku, 76 % v Belgii a 78 % v Nizozemsku.

^[12] Podívejte se na naši zprávu Dvojí potíže? Inflace znamená pro podniky méně hotovosti a větší zadlužení

^[13] Měřeno rozdílem mezi vklady firem a novými úvěry.

^[14] Podívejte se na naši zprávu "Tři ukazatele mohou odhalit riziko platební neschopnosti malých a středních podniků až čtyři roky dopředu.", kde najdete podrobnosti o ukazatelích a příslušných prahových hodnotách pro jednotlivé země

^[15] Viz naše zpráva "Ať to stojí, co to stojí" reloaded? Evropská fiskální reakce na energetickou krizi (přidat odkaz). Abychom pochopili dopad fiskálních opatření, simulujeme finanční výsledky malých a středních podniků pomocí naší vlastní databáze více než 5 milionů společností. Na základě údajů o růstu HDP ve Francii, Německu a Spojeném království a změn cen energií včetně podpůrných opatření počítáme ukazatele ziskovosti, likvidity a kapitalizace pro každý malý a střední podnik v naší databázi. Abychom správně ovlivnili finanční ukazatele každé firmy, zohledňujeme podíl výdajů na energie na celkových výdajích podle odvětví. V závislosti na skladbě energií (paliva, elektřina, plyn) a příslušné dynamice cen navyšujeme náklady na energie o 20 až 50 %.

^[16] Naše modely změny insolvenčního režimu jsou klasifikační modely, které využívají tisíce desetiletých řad makrofinančních údajů k předpovědi rozsahu budoucích insolvencí v rámci jednoho ze čtyř "zásobníků" (tj. "pokles o více než 10 %", "pokles do 10 %", "nárůst do 10 %", "nárůst o více než 10 %"). Výběr prvků a odhad našich modelů byly provedeny nezávisle pro každou zemi pomocí rozšiřujících se oken a jejich výkonnost byla hodnocena pomocí skóre přesnosti. U každé z našich zemí přesnost předpovědi rozsahu růstu insolvence na 6 měsíců dopředu přesahuje 70 % (tj. v průměru za rok modely předpovídají správně alespoň 8 měsíců).

^[17] PPP skončila v květnu 2021, přičemž k září 2022 se transformovalo téměř 95 % z 800 miliard USD ve státem garantovaných půjčkách.